6 kroků jak připravit staveniště před stavbou domu

6 kroků jak připravit staveniště před stavbou domu
Oznámkuj článek

Příprava staveniště má svůj význam pro zajištění bezproblémového chodu stavby. Náklady na zařízení staveniště se obvykle určují ve výši 2 až 3% ze stavebních nákladů. Po vytyčení budovy můžeme budovat ZÁKLADY.

1. KROK

HRANICE POZEMKU
Hranice pozemku vytyčí geodet – osoba, která má způsobilost vykonávat geodetické a kartografické činnosti.

2. KROK

OPLOCENÍ POZEMKU
Staveniště je třeba oplotit po celém obvodu. Oplocení musí být takové, aby na sousedních pozemcích nevznikly v důsledku stavební činnosti škody. Může být trvalé nebo dočasné. Výška oplocení v zastavěném území obce musí být alespoň 1,8 m.

Nosné sloupky oplocení mohou být dřevěné, ocelové, ocelobetonové (vzdálené od sebe asi 30 m). Na sloupky se přichycuje drátěné pletivo, neprůhledná síťovina, vlnitý plech, dřevěné desky, prefabrikáty apod. Brány do ohrazených prostorů se navrhují v šířce 100 cm pro pracovníky a 400 cm pro vozidla.

3. KROK

VYČIŠTĚNÍ PLOCHY
Z celé plochy staveniště zlikvidujte všechny porosty a odhrňte ornici (udělejte tzv. skrývku ornice) v tloušťce 20 až 50 cm dopravte ji na příslušnou skládku. Stromy na staveništi můžete odstranit pouze na základě povolení.

Chcete-li některé zachovat, zajistěte je proti mechanickému poškození oplocením. Pokud je na staveništi objekt na demolici, vzniklý odpad odvezte na skládku (kromě materiálu, který byste mohli využít při zavážkách pracích).

4. KROK

CESTY A KOMUNIKACE
Příjezdové komunikace se zřizují k hranicím pozemku. Napojují se na vstup vozidel v oplocení staveniště. Jejich zřízení a napojení na veřejnou komunikaci musí odpovídat požadavkům silničního provozu.

Staveništní komunikace mohou být zemní, při vhodném terénu a při krátkodobém používání zpevněné dřevěnými fošnami nebo kulatinou, a štěrkové, které se mohou využívat jako podkladové vrstvy definitivních komunikací.

5. KROK

PŘÍVOD VODY A ELEKTŘINY
Přívod vody a elektrické energie na staveniště musí být legálně zajištěn z vhodného přípojného místa. Přívody se zřizují na hranici staveniště, kde se umisťují i ​​měřicí zařízení. Další rozvody na staveništi jsou záležitostí zařízení staveniště.

6. KROK

ZAŘÍZENÍ STAVENIŠTĚ
Mezi takového zařízení patří mobilní WC a kontejner pro pracovníky, resp. sklad na drobný stavební materiál a nářadí, rozvody elektřiny a vody, které jsou nezbytné pro realizaci stavebních prací. Požaduje se třífázové nízké napětí – 400/230 V.

Vytyčení stavby

Vytyčení stavebního objektu dělá autorizovaný geodet na základě dodané projektové dokumentace. Geodet na závěr vystaví vytyčovací protokol, který potřebujeme ke kolaudačnímu řízení. Vytyčení musí být přesné, protože vytváří základ pro další detaily stavby. Většinou vytyčuje obvodové zdivo stavby na 1. nadzemním podlaží (NP), případně obvod základů.

Vytyčené rohové body a obrysy výkopů se zabezpečují tzv. lavičkami. Lavičky (jednoduché, rohové) jsou primitivní dřevěné konstrukce ze dvou-tří sloupků zaražených do terénu. Umísťují se 1 až 2 m od okraje budoucího objektu. Je na nich přibitými vodorovná deska s horní hranou ve výšce objektu ± 0,000 m nebo ve výšce, která je násobkem celého metru nad touto úrovní, nebo pod ní (například, když se objekt zakládá ve svahu).

Poloha přímek procházejících vytyčenými body se na lavičce označuje hřebíkem nebo zářezem ve tvaru V, který má jednu plochu svislou a druhou šikmou. Polohu udává svislá plocha. Od vodorovné desky se měří hloubka výkopů, výška základových pásů, výška zdiva apod.

Pokud se výkopové práce budou dělat stroji, lavičky se umístí v bezpečné vzdálenosti od výkopu. Samotný obrys stavby se vyznačí v terénu vápennými čarami. Na práci strojů takové vyznačení stačí. Po vyhloubení výkopů se objekt přesně vytyčí.

Výkop

Volba způsobu realizace výkopových prací závisí na rozsahu výkopů, druhu zeminy, hloubky výkopů a od finančních možností stavebníka. Při podsklepených stavbách se vytěžená jáma vyhloubí strojově až po spodek podkladního betonu, případně štěrkového lože. Pak se vykopou rýhy na základy a rozvody instalace.

Ty se mohou kopat i ručně, i strojově s ručním začištěním. Zemina se odváží na předem dohodnutou skládku v blízkosti stavebního pozemku, na pozemku se nechává pouze zemina určená na zasypávání a vyrovnávání povrchu. Při nepodsklepených stavbách se výkopy na základové pásy mohou kopat ručně.

Výkop musí být zabezpečen proti sesunutí půdy v závislosti na hloubce výkopu, soudržnosti půdy buď šikmým výkopem (pokud máme dostatek místa), nebo pažením.

ZÁKLADY

Před betonováním se musí základová spára (tedy místo, kde bude spodek betonu) upravit, aby byla čistá a suchá. Poslední vrstva zeminy o tloušťce 200 mm se odstraní těsně před ukládáním betonové směsi. Základová spára musí ležet v nezámrzné hloubce, její hodnota závisí na oblasti, ve které se bude objekt nacházet. Pokud je půda pod základy složená ze skalnatých hornin, stačí 50 cm, pokud je z písků a štěrkopísků, třeba kopat do hloubky 80 cm, pokud podklad tvoří jíl, tak 120 až 140 cm.

Pod příští základ se vybetonuje podkladová vrstva betonu o tloušťce 50 až 100 mm. Železobetonový základ musí mít osazeny a upevněny bednění, do kterého se uloží očištěna betonářská výztuž podle výkresu výztuže. V základech musí být vynechány přestupy na instalace.

Čerstvý beton se ukládá do bednění po vrstvách hrubých 300 až 500 mm. Zhutňuje se pěchováním nebo vibrováním.Po položení ležatých instalačních rozvodů a zhutnění násypů mezi základovými pasy se vybetonuje základová deska.

Vaše komentáře:

Přidejte komentář


*


Pin It on Pinterest

Share This