Altánky a přístřešky

Altánek a přístřešek
Altánky a přístřešky
5 (100%) 1 vote

Pomocí pergol a altánků si můžeme v zahradě vytvořit příjemný stín nad těmi místy, které jsou určeny k odpočinku. Zároveň mohou tyto konstrukce vymezit výhled na vybranou část zahrady nebo ohraničit vstup na volné prostranství, v kompozici zahrady pomocí nich doplníme nebo vytvoříme svislé linie.

Konstrukce pergol a altánků obvykle slouží i jako opora pro popínavé rostliny – první pergoly se na pěstování révy využívali již ve starověkém Egyptě, odedávna byly oblíbené i v japonských a čínských zahradách.

Altánky i pergoly mají v zahradě v podstatě stejnou úlohu – ochránit místo určené k odpočinku před letním sluncem nebo nepřízní počasí (větrem, deštěm). Oba druhy konstrukcí jsou velmi podobné, zhotovují se z téměř stejných materiálů, často slouží jako opora pro popínavé rostliny. Každá z nich se však v zahradě umísťuje na jiném místě.

Ve skutečnosti se jedná o otevřené nebo polootevřené zahradní stavby, charakteristické zastřešením. Původ altánku lze hledat již v dobách antiky – altán byla nízká vyhlídková věžička, umístěna na střeše domu. Později se přenesla do zahradního prostoru, v podobě otevřené zděné, dřevěné, později i kovové stavby.

Altán

V současnosti jsou altánky opět velmi populární, protože dokáží dodat zahradnímu prostoru nebo jeho části osobitou atmosféru. Altán (nazývaný i besídka) je vlastně samostatný malý domek čtvercového, kruhového, šesti- nebo osmiúhelníkového půdorysu, s jedním nebo dvěma vstupními otvory. Ve spodní části je uzavřen stěnami, v horní otevřený tak, aby zajišťoval výhled do okolí i ze sedací polohy. Namísto oken jsou otvory, často vybaveny mřížkou. Stavba má podlahu a je vybavena stabilním nábytkem na sezení a někdy i osvětlením. Ztvárnění i vybavení altánku závisí zejména na použitém materiálu, případně materiálových kombinacích, z nichž je zhotoven. Jelikož altán je zejména romantickou stavbou, při jeho ztvárnění se fantazii meze nekladou.

Umístění altánku

Altánky se hodí především do větších zahrad. Správné umístění altánku v zahradním prostoru je velmi důležité. Dobré je umístit ho jako dominantu části zahradního prostoru. Hodí se do samostatných zákoutí, do polohy vzdálené od domu, kde může svým ztvárněním ovlivnit atmosféru okolí. Vhodná je poloha ukončení kompoziční linie nebo místo vytváření gradace v prostoru na konci zahrady. V současné zahradě se upouští od využívání symetrie v umísťování této stavby, trendem je umístění mimo osu symetrie celého prostoru.

Styl altánku a materiál

Nejčastěji používaným materiálem na stavbu zahradních altánků bylo dřevo. Snadná dostupnost a široké možnosti zpracování tohoto materiálu jej k tomu předurčily již v minulosti, a to nejen v našich podmínkách, ale na celém světě. Velmi známé jsou čínské čajové pavilony i zahradní stavby, využívající dřevo ve specifické barevnosti a zajímavých detailech dodnes.

Dřevěný altán působí v zahradě přiměřeně materiálově i barevností. Ze dřeva lze udělat robustní nosné sloupy, filigránské trelážové výplně okenních otvorů, pevnou podlahu, prkennou nebo šindelovou střechu i vnitřní vybavení. Romantickým doplňkem zahrad se začátkem minulého století stal kovový altán. Spolu s různě tvarovanými litinovými lavičkami reprezentoval ozdobný secesní sloh. Snadno ohýbatelné kovové prvky nabídli nové možnosti ztvárnění i konstrukce těchto staveb. Typickým tvarem se stal oblouk a kruhový půdorys i kovový výplet, který se nedal dosáhnout při dřevěné konstrukci.

Při pohledu zvenčí, ze zahrady, je nejpůsobivější částí altánku střecha, která určuje vyznění celého působení. Kopulovitá nebo hranolovitá zašpičatělá střecha se výrazně odlišuje od okolního prostoru, její hrot bývá zakončen umělecky řezbářsky nebo kovářsky zpracovanou špicí.

V současnosti se kromě klasických materiálů – dřeva a kovu – využívají na stavbu altánku i mnohé netradiční kombinace, např. kovová kostra s textilem, případně netradiční řešení přestřešení.

Přístřešek

Přístřešek, na rozdíl od altánku, je účelovou stavbou. Využíváme ho všude tam, kde potřebujeme kryté místo, chráněné před prudkým sluncem, deštěm, případně sněhem. Může sloužit k ochraně místa pro další auto, zastřešení odpočívadla nebo jeho části u domu i pracovního místa před garáží. Přístřešek je lehká stavba z různě ztvárněných sloupů, které nesou plochou, mírně zešikmenou střechu. Základní otevřená konstrukce může být doplněna jednou nebo dvěma závětrnými stěnami mezi nosnými sloupy, případně může přístřešek navazovat na již existující zdi. Stavba působí v prostoru, proto je důležité sladit její ztvárnění s ostatními prostorově působícími prvky, zejména s domem a garáží.

Umístění přístřešku

Přístřešek umísťujeme nejčastěji v blízkosti domu, případně na vzdálenějším místě zahrady, kde slouží k stínění dalšího odpočívadla nebo jako součást technického zařízení zahrady (kůlna, bouda na nářadí, ochrana pracovních strojů). Při umístění u domu je velmi důležitý jeho vzhled, který by měl ladit s architekturou domu.

Tvar, výška a materiál přístřešku

Půdorysný tvar přístřešku vychází z jeho praktického účelu a z plošného tvaru nad kterým stojí. Nejčastěji je to obdélník, který je přiměřený vzhledem k tvar domu i z hlediska konstrukce přístřešku. I při určování rozměrů vycházíme z účelu, kterému má přístřešek sloužit: pokud jako ochrana pro auto, musí se auto pod něj vejít, pokud na zastínění odpočívadla, musí stínit jeho dostatečně velkou část.

Základní konstrukci přístřešku tvoří nosné sloupy spojené příčnými trámy, které podpírají konstrukci střechy. Střecha přístřešku musí být podepřena sloupy v každém rohu, tedy obvykle ve čtyřech bodech. Při delším tvaru jich může být i více, vždy tolik, aby střechu bezpečně unesly. Podepření celé stavby mohou zajistit zděné, dřevěné či kovové sloupy, jednu stranu přístřešku může podepřít zeď. Nejvhodnější výška přístřešku je v rozmezí 2,5 až 3,5 m. Při volbě výšky se řídíme i typem střechy, zvláště pokud se rozhodneme pro jinou než plochou (např. Pultovou nebo valbovou).

Střecha přístřešku

Celkový charakter dodá přístřešku střecha, její konstrukce, sklon i použitý materiál. Střecha se skládá z konstrukce krovu a střešního pláště s krytinou. Krov i střešní plášť mohou být ze dřeva nebo oceli, případně i ze železobetonu pro masivnější přístřešky, budované v rámci stavby domu. Jak střešní krytinu můžeme použít lehké eternitové šindele různých barev, dřevěné desky, keramické tašky, ale i moderní lehké polykarbonátové desky. Střechu může vytvořit i železobetonová deska.

Střecha musí mít vždy přiměřený spád, aby byl zajištěn rychlý odtok vody a systém na její co nejvhodnější odvedení okapy a svody. Sklon střechy závisí na použité krytině: čím je drsnější, tím větší sklon by měla střecha mít.

Ukotvení přístřešku

Při budování přístřešků je velmi důležitá jejich pevná konstrukce a stabilita, neboť jsou vystaveny celoročním vlivům počasí. Střecha musí občas unést i nadílku sněhu s velkou hmotností a odolat poryvům větru, proto je nutné její bezpečné upevnění, ale i ukotvení nosných sloupů přístřešku v podkladu. Zděné, dřevěné i kovové sloupy se kotví pomocí betonových základových patek, uložených do nezámrzné hloubky 80 cm.

Kombinace materiálů na přístřešek

Výběrem použitého materiálu nebo materiálových kombinací se dosáhne stylového působení přístřešku. Nosná sestava z kovových trubek nebo profilů doplněná průhlednou krytinou bude působit lehce a moderně a snese i netradiční barevnost konstrukce. Je vhodná do městského prostředí, k moderním typům domů a tam, kde potřebujeme šetřit místem.

V městském prostředí může posloužit jako přístřešek i pergola shora překrytá polykarbonátovými deskami. Naopak masivní nosné prvky, zděné sloupy z cihly nebo kamene, jsou vhodné k tradičním typům domů, do venkovského prostředí a tam, kde je dostatek místa na rustikální stavební prvky.

Pergoly

Pergoly jsou dalším vděčným způsobem, jak si vytvořit stín například nad terasou. Zároveň úzce propojí dům a zahradu a překryjí i některé nedostatky architektury. Dnešní pergoly a oblouky se konstrukčně neliší od těch z minulosti. Umísťují se v těsném kontaktu s domem, často jsou jakoby pokračováním střechy, samozřejmostí je spojení této konstrukce s popínavými rostlinami nebo se zavěšenými květináči s převislými druhy.

Konstrukce pergol a oblouků by měla být výrazná a pevná, aby vydržela nápor silných rostlin. Na jejich budování se používají většinou dřevo a kov, ale i bambus a pálená cihla, materiály lze i kombinovat. Materiál a proporce pergoly je třeba vždy přizpůsobit domu a okolní výsadbě v zahradě, aby nepůsobila příliš dominantně a hrubě.

Materiály doporučené pro různé styly zahrad:

  • Venkovská zahrada – pergoly z dubového dřeva, cihlové sloupy s dubovými trámy
  • Střešní zahrada – napnuté kovové dráty nebo plastová pergola
  • Zahrada u vody, s jezírkem – pergoly z průmyslově opracovaných, mořených dřevěných tyčí
  • Horská zahrada – sloupy z lomového kamene, nahrubo opracované trámy
  • Městská zahrad – cihlové sloupy, hladké dřevěné trámy
  • Běžná příměstská zahrada – hladké kamenné sloupy kombinované s tvarovanými břevny

Nejoblíbenějším materiálem na altánky a pergoly je dřevo, které může mít mnoho podob. Měkké dřevo se často dodává jen nahrubo opracované (nařezané) a jeho povrch je třeba ještě upravit, hoblované dřevo je hladší, může se přímo natírat barvou nebo mořidlem.

Zahradní stavby jsou vystaveny nepřízni počasí, kolísání teplot a vlhkosti, proto by použité dřevo mělo být kvalitní a vhodně povrchově upravené.

Popínavé rostliny ke konstrukcím

  • Plamínek horský (Clematis montana)
  • Přísavník (Parthenocissus tricuspidata)
  • Mučenka modravá (Passiflora coerulea)
  • Trubač koreňujúci (Campsis radicans)
  • Réva vinná (Vitis vinifera)
  • Vistárie čínská (Wisteria sinensis)
  • Břečťan (Hedera colchica)
  • Zimolez japonský (Lonicera japonica)

Vaše komentáře:

Přidejte komentář


*


Pin It on Pinterest

Share This