Bonsaj – symbióza člověka a stromu

Bonsai
Bonsaj – symbióza člověka a stromu
5 (100%) 2 votes

Bonsaje, stromy zasazené v keramických miskách, fascinují člověka již celé věky. Jsou magicky přitažlivé bez ohledu na dobu, kontinent, barvu pleti či kulturní zvyklosti.

Cesta ke kořenům

Kolébkou bonsajistiky je stará Čína. Rozlehlá země tvůrčích lidí, kteří chtě či nechtě dali světu mnoho zajímavých objevů, a ty nezůstaly navždy ukryté za monumentálním čínským zdí. Přesto si dodnes mnoho lidí myslí, že domovinou bonsají je Japonsko.

Japonci sami vymysleli máloco, ale dokázali pružně reagovat na vše, co se objevilo v sousední Číně, která byla pro ně vždy velkou inspirací. A tak to bylo i s bonsaji. Kdysi je pěstovali pouze vzdělanci, umělci, císařský dvůr, a v Japonsku samozřejmě neohrožení samurajové. Bonsaje dávali jejich životu nový rozměr. Učili je pokoře, trpělivosti a umění, každý den alespoň krátkou minutku myslet a postarat se nejen o sebe, ale i o jiného tvora, celkem na ně odkázaného. I dnes je pěstování bonsají doménou zejména mužů.

Symbol síly a zdraví

Lidé se nás občas ptají: “A není to trápení stromků?” Musíme se otevřeně přiznat, že jako milovníci přírody i my jsme si to při prvním setkání s bonsaji mysleli. Teprve když jsme pronikli do tohoto fascinujícího umění hlouběji, pochopili jsme, že to tak není. Bonsaje nejsou vůbec trýzněné, pokud se o ně člověk s láskou stará. Nejenže jim k zdravému životu nic nechybí, naopak, mají často mnohem lepší životní podmínky než dřeviny rostoucí ve volné přírodě, které závisejí na její vrtkavé rozmary. A proč zůstávají vlastně takové malé? Může za to bonsajová miska. Strom rostoucí v malém prostoru si může vybudovat jen takovou korunu, jaký má objem kořenové soustavy. A to je celé tajemství miniaturizace bonsají, prostě stejně jako borovice ve skalní puklině, které také zůstávají malé, ale docela vitální.

Už Japonci a Číňané považovali bonsaje za zdroj soustředěné energie a při slavnostních chvílích či meditacích je kladli do ozdobného výklenku “tokonoma”. Nakonec, pokud se na bonsaje podíváme zblízka, pocítíme jejich zářivou sílu a vitalitu, díky které přežijí v malé misce několik generací jejich tvůrců a pěstitelů. Bonsaje nejsou pomalu rostoucí či zakrslé dřeviny. Naopak. Bonsaj musí dobře růst, a proto musí mít dostatek živin i vláhy.

Jak na to?

Pěstování bonsají je vlastně ve své podstatě jednoduché a velmi dobře ho mohou zvládnout i začátečníci bez hlubších teoretických znalostí. Naopak čistá hlava a dostatek citu bývá tajemstvím úspěchu začínající pěstitele. Bonsaj potřebuje od člověka především světlo, vodu a lásku.

První a nejdůležitější věcí, na kterou se často zapomíná, bývá dostatečné osvětlení místa, na kterém chceme bonsaje pěstovat. Pokud dáváme přednost dřevinám našeho klimatického pásma, například dubu, buku, habru nebo borovicím, je vhodné pěstovat je v zahradě či na balkoně, kde mají obvykle světla dostatek.

Tento faktor má důležitější roli při pěstování tropických a subtropických dřevin v bytě. Bonsaje by měly být umístěny velmi blízko slunečního okna nebo uměle osvětlené vhodným světelným zdrojem. Toto řešení vřele doporučujeme a s pěstováním bonsají doplňkově nasvícených umělým světlem máme velmi dobré zkušenosti. Je třeba si jen vybrat žárovky nebo zářivky podobné dennímu světlu a během dne strom osvětlit. Vzniká tak v interiéru velmi zajímavý a působivý efekt a strom je schopen využít toto světlo na dostatečnou fotosyntézu.

Dále nesmíme zapomenout na pravidelnou, každodenní zálivku. Zalévání bonsají patří k těm nejmilejším povinnostem. Vždyť i stromy žijí a cítí, i když jim čas plyne pomaleji než nám. Velmi dobře je z času na čas poskytnout stromu malý koupel, zejména v teplém počasí nebo tehdy, pokud se nám zdá, že děláme někde chybu. Do větší misky s vodou ponoříme bonsaj i s miskou asi do poloviny kmene a necháme zeminu chvíli nasáknout vodou. Tak se dostane dostatek vláhy i k těm nejjemnějším vlásečnicím. Pokud substrát tvoří bohatě bublinky, polévali jsme málo. Příjemným osvěžením je i rosení na listy stromu.

Aby bonsaje dobře rostly, je třeba je pravidelně hnojit tekutými či pevnými hnojivy. Nezapomínejme, že strom má bohatě růst, a proto potřebuje hodně živin, které se bohatou zálivkou z půdy rychle vyplavují. Kromě světla, vody a hnojiva potřebují bonsaje bezpodmínečně už jen lásku a cit člověka, za které se dokáží bohatě odměnit.

Bonsaje jsou krásným uměním

Tvarování bonsají střihem, drátováním či dalšími technikami patří již k určité nástavbě a slouží k tomu, aby měli co nejkvalitnější rozloženou korunu, a tedy i možnost fotosyntézy, aby si jednotlivé větvičky nestínily a nepřekážely. Rovněž se dokonalým tvarem přibližují více k duši člověka, která je zvláště citlivá na vnímání krásy a příjemných linií. I ráznější zásahy snášejí velmi dobře, stejně jako i dřeviny v našich ovocných sadech. Bonsaje můžeme vypěstovat z jakékoliv dřeviny. Je jen důležité procítit ji, znát její potřeby, abychom jí uměli vytvořit takové podmínky, jaké by měla na svém původním stanovisku, kde se jí daří nejlépe.

Japonci vytvořili celý systém stylů i principů tvarování, které dávají stromu zdání dokonalosti. To je i základní rozdíl mezi čínskými a japonskými bonsajemi. Číňané jsou velmi tolerantní a kromě některých zvláštností, které rádi svým bonsajím vtiskují, jako je například bizarní tvar čínského vodního draka, symbolu štěstí a prosperity, rádi nechávají bonsaje růst v takovém tvaru, jak běžně rostou staré stromy. Na rozdíl od nich, Japonci se nesnaží napodobit strom z volné přírody, ale vytvořit ideál krásy. Dodržují přitom jednotlivé osvědčené estetické pravidla, například i princip zlatého řezu, a tak japonské bonsaje často připomínají díla Leonarda da Vinciho, protože se dají přímo rozložit na čísla, geometrické útvary, poměry a platí v nich přísné zákony matematiky vytvářející objekt – umělecké dílo, které naše oko vnímá jako harmonické a krásné. Proto je i pro nás, Evropany, japonské chápání krásy srozumitelnější.

Najít hlubší smysl

Na bonsají se nám zdá přitažlivé zejména to, že umožňují člověku tvořit, diametrálně změnit strom, probudit v něm novou bytost a vdechnout jí vlastní duši, ale vždy v souladu s přírodními zákony. Pěstování bonsají se nedá srovnat s pěstováním běžných bytových rostlin. Bonsaje mají svou vlastní osobnost a často dostávají i své vlastní jména.

Pokud pěstujeme bonsaje v zahradě či v bytě, stávají se dominantním prvkem, který dodává prostoru myšlenku i pozitivní energii. Často je využívali i čínští mistři feng šuej, zabývající se uměním harmonie obydlí. V japonských zahradách bývaly bonsaje podobně jako malé čajové jizby srdcem zahrady. Japonské zahrady nebyly nikdy jen součtem vhodných ozdobných prvků, ale měli i hlubší uspořádání i filozofický smysl.

Vaše komentáře:

Přidejte komentář


*


Pin It on Pinterest

Share This