Bylinková zahrádka

První bylinky začali pěstovat benediktinští mniši v klášterních zahradách. I první ohrazené zahrádky při příbytcích vznikly k pěstování bylinek – kořeninových, léčivých a aromatických rostlin – pro potřeby kuchyně, domácnosti a lidového léčitelství.

Bylinky jsou oblíbené, odedávna sbírány, ale i pěstované rostliny. Vyznačují se tím, že mají bylinný charakter – jejich nadzemní části nejsou dřevnaté nebo mají z velké části nedřevnaté výhonky. Mohou to být jednoleté a dvouleté byliny i trvalky s vytrvalými podzemními částmi. Mezi bylinky patří léčivé rostliny – rostlinky se známými léčivými účinky, které se používají v různých formách na přímý boj s lidskými neduhy.

Řadíme sem i mnohé domácí koření, používané v kuchyni na dochucování syrových a vařených jídel, ale i konzervovaných produktů. Zahrnujeme sem i aromatické rostliny, které působí svou vůní a používají se v různých formách na podporu zdraví či uvolnění (sem patří i voňavé polodřevité keříky se šťavnatými výhonky). První bylinky začali pěstovat benediktinští mniši v klášterních zahradách. I první ohrazené zahrádky při příbytcích vznikly k pěstování bylinek – kořeninových, léčivých a aromatických rostlin – pro potřeby kuchyně, domácnosti a lidového léčitelství.

Výběr bylinek do zahrady

Pro pěstování v zahradě se hodí bylinky, které jsou léčivými i aromatickými rostlinami, ale zároveň i kořením do kuchyně nebo základem domácích kosmetických přípravků. Výběr bylinek třeba přizpůsobit půdním a klimatickým podmínkám zahrady, orientaci zahradního pozemku na světové strany (oslnění) a mikroklimatickým poměrem (vlivu větru, stékání studeného vzduchu po svahu apod.). Ačkoli většina bylinek je nenáročná na stanoviště (daří se jim i na suchých a chudých půdách), pro úspěšné pěstování je důležitý správný výběr druhů pro dané podmínky.

Na slunné místo v zahradě se hodí divizna velkokvětá (Verbascum densiflorum), mateřídouška úzkolistá (Thymus serpyllum), Mateřídouška tymiánová (Thymus vulgaris), proskurník lékařský (Althaea officinalis), topolovka růžová (Alcea rosea), levandule úzkolistá (Lavandula augustifolia), meduňka lékařská (Melissa officinalis), měsíček lékařský (Calendula officinalis), oman pravý (Inula helenium), dobromysl obecná (Origanum vulgare), pelyněk dračí (Artemisia dranunculus), paruman spanilý (Chamaemelum nobilis), heřmánku pravého (Matricaria recucita), sléz lesní (Malva sylvestris), šalvěj lékařská (Salvia officinalis), yzop lékařský (Hyssopus officinalis). Do polostínu jsou vhodné máta peprná (Mentha piperita), libeček lékařský (Levisticum officinale), kerblík voňavá (Anthriscus cerefolium).

Umístění

Bylinky v okrasné zahradě můžeme pěstovat v samostatných květinových záhonech i smíšené s vybranými trvalkami nebo umístit v sousedství keřových skupin či růžových záhonů jako doplňující okrasné rostliny, z nízkých (doušky) se dají udělat obruby záhonů i cestiček. V zeleninové zahradě by neměly chybět samostatné záhony všestranně upotřebitelného heřmánku lékařského a v kosmetice nezbytného měsíčku lékařského, který může tvořit i obruby zeleninových záhonů. Čerstvá bazalka pravá ze zahrady dodá některým jídlům neopakovatelnou příchuť.

Seskupení rostlin se stejnými nároky na stanovištní podmínky v jednom záhoně zaručuje vyrovnaný růst a vývoj celého záhonu – yzop, levandule, šalvěj a tymián, v jižních oblastech doplněné rozmarýnem, se nepotlačují, ale navzájem doplňují. Při umísťování se dá využít schopnost aromatických bylinek vůní odpuzovat škůdce a choroby na biologickou ochranu zeleninových, trvalkových i růžových záhonů. Voňavá levandule odpuzuje mšice od růží. I intenzivní vůně máty (peprné a klasnaté) působí proti mšicím. Obruba květinového či zeleninového záhonu růžově kvetoucí tymián odradí hlemýždě, plzáků a slizničky (plži). Lemování záhonu pažitkou zamezuje napadení rostlin padlím a chrání jahody před plísní šedou. Pažitka a další česnek chrání růže před černou skvrnitostí. Vůně fenyklu přitahuje užitečný hmyz požírající molice.

Působení aromatických rostlin na okolí

Některé bylinky podporují na sousedních rostlinách produkci voňavých a chuťových látek. Heřmánek a žebříček – řebříček (Achillea) – zvyšují podíl éterických olejů v mrkvi, kořenovém petrželi a pastináku. Petrželi prospívá i sousedství bazalky pravé (Ocimum basilicum), ale citlivě reaguje na kopr vonný. Koriandr, kopr a fenykl dobře rostou ve společnosti kořeninové bylinky saturejky zahradní a okrasné i léčivé lichořeřišnice (Tropaeolum majus). Měsíček, aksamitník (Tagetes), řimbaba (Pyrethrum) se výborně snesou s jakýmkoli sousedem, zato libeček lékařský (Levisticum officinale), pelyněk pravý (Artemisia absinthium) a pelyněk abrotský – boží dřívko (Artemisia abrotanum) – potřebují od svých sousedů značný odstup. Obsahují hořčiny, které vylučují i ​​do svého okolí (ovzduší i půdy), a tím brání ostatním rostlinám v růstu.

Nároky

Převážná část léčivých rostlin vyžaduje slunné polohy, snese suché stanoviště a spokojí se s půdami chudými na živiny. Na takových místech jsou bylinky z hlediska obsahu vonných a léčivých látek nejkvalitnější (doušku tymiánová, pelyněk dračí, šalvěj lékařská). Rostlinám pocházejícím z lesního prostředí (česnek medvědí) a vlhkomilným druhům (potočnice), z pěstovaných např. všech druhům máty (mentha) a libečku vyhovuje půda bohatší na živiny a přiměřeně vlhká. Kořeninové bylinky většinou vyžadují snadnější humózní půdu – majoránka, koriandr, saturejka topná, bazalka, meduňka, yzop i chráněné polohy. Léčivé a aromatické bylinky v převážné míře vyžadují neutrální nebo zásaditou půdní reakci, případně dostatek vápníku v půdě. I když chceme v zahradě pěstovat jen pár vybraných bylinek, před zahájením je vhodné prostudovat si literaturu o jejich pěstování. Výhodou domácího pěstování je možnost zajištění kvality vlastní produkce bez použití chemických postřikových látek i umělých hnojiv, pouze ekologickými prostředky.

Použití bylinek

Bylinky používáme v domácnosti v čerstvém i sušeném stavu. Mnohé mají různorodé léčivé účinky a dají se užívat vnitřně i používat zevně. Z čerstvých, kromě přidávání k jídlu, můžeme udělat kosmetické oleje (heřmánkový, Slézové) a hojivé masti (Kostivalová, měsíčková), které se používají zevně na natírání. Výhodou sušení léčivých rostlin a aromatických bylin v domácí fytoterapii je možnost jejich využití na namíchání čajovin i koupelových směsí z více druhů léčivých rostlin (na znásobení léčebného účinku), které mohou kvést v různou dobu. Ze sušených bylin připravujeme zejména bylinkové čaje, výborné v zimním období, a osvěžující lázně.