Řez okrasných dřevin

Okrasné dřeviny
Řez okrasných dřevin
Oznámkuj článek

Řez okrasných dřevin může být výchovný, tvarovací, udržovací, zmlazovací a prosvětlovací. Jeho použití je u jednotlivých skupin dřevin specifické. Řezem se dřeviny ošetřují, pokud jím odstraňujeme staré a vyschlé větve, tvarují do žádané formy, ale i podněcují do bohatšího kvetení.

Listnaté a jehličnaté stromy

Okrasné listnáče a jehličnaté stromy, které používáme v zahradě jako solitéry nebo do skupin, vytvářejí dobře rostlé koruny se všemi typickými znaky druhu, proto je (na rozdíl od ovocných stromů) pravidelně neřežeme.

U listnatých stromů je však vhodné v prvních letech po výsadbě upravit korunu výchovným řezem, aby měla pěkný tvar a byla hustá. Větve se zkracují o jednu třetinu délky, nejlépe v předjaří před rašením. Někdy je řez nezbytný z různých důvodů – větve překážejí výhledu či přechodu, vytvářejí zřejmou nesouměrnost nebo v případě starých stromů příliš zahušťují korunu. Pokud z nějakého důvodu potřebujeme zvednout kmen listnatého stromu (začal se rozvětvovat příliš nízko), každoročně ořezáváme jednotlivé větve celkem u kmene, dokud není korunka dostatečně vysoko. Je lepší začít včas, dokud spodní větve nejsou příliš tlusté.

Jehličnaté stromy zásadně zespodu neodvětvujeme, protože bychom tím nenávratně zničili jejich harmonický tvar, vhodný pro solitéry. V hustém zapojení ztrácejí spodní větve i přirozeně a už je nevyženou ani po přesazení na volnější místo. Výjimku tvoří tis obecný (Taxus baccata), omlazující velmi dobře i ze starého dřeva, a douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii), která vyžene i ze spících oček na kmeni.

Prosvětlování korun

Často je nezbytné prosvětlení koruny u dospělých jedinců, ale zejména starých stromech při rekonstrukci zahrady. Všechny nevhodné větve a suché větve, které chceme odstranit, musíme odřezat celkem u kmene, aby rány přikryly korunu a v nejbližších letech se uzavřely. Místo řezu je třeba vyhladit (zahradnickým nožem) a natřít štěpařským voskem nebo jiným vhodným nátěrem. Ponechání jakéhokoliv vrypu na kmeni je neodborným zásahem a vede k vytvoření hnilobné dutiny. Proto tlustší větve odstraňujeme tak, že nejprve se musí odřezat část ve vzdálenosti přibližně 1 m od kmene, zbytek na vyhlédnutém místě řezu při pni upilují trochu odspodu a až potom definitivně upilují shora. Tímto způsobem zabráníme poranění dřeva na kmeni a vzniku dlouhých trhlin s odloupnutím kůry, které se špatně hojí a jsou pak branou pro napadení jedinců chorobami nebo škůdci, což může vést až k jejich zániku.

Listnaté, jehličnaté a stále zelené keře

Listnaté keře řežeme výchovným řezem několik prvních let po výsadbě, abychom vytvořili dobře rozvětvené, kompaktní jedince. Odstraňujeme jím větvičky špatně rostoucí, příliš dlouhé nebo zahušťující vnitřek koruny keře. Výhonky keřů zkracujeme o třetinu až polovinu délky, obvykle před rašením v březnu. Keře, které kvetou brzy na jaře přímo z loňského dřeva, musíme řezat po odkvětu, abychom nenarušili jejich budoucí kvetení. Kdybychom výchovný řez nepoužili, některé druhy by vytvořily keře odspodu řídké nebo nepěkného tvaru.

Později používáme udržovací řez, kterým zachováváme správný tvar a vzhled keře. Dřevina nesmí tvořit uvnitř příliš slabého dřeva (tenké větvičky), proto ji občas prosvětlujeme. Tato práce vyžaduje cit, protože na dobře ošetřeném keři nesmí být občasný řez postřehnutelný.

V případě starších listnatých keřů, se zestárlými korunami a metlovitým růstem, které již slabě kvetou a jsou zespodu prořídlé, můžeme radikálním seříznutím – omlazovacím řezem – dosáhnout omlazení jedince. Nejvhodnější čas na řez je pozdní podzim, zima (nikdy neřežeme za ostrého mrazu) a včasná jaře. Nejprve silně prosvětlíme vnitřek koruny a pak všechny tlustší větve seřízneme na třetinu až čtvrtinu jejich původní délky a úměrně zkrátíme i tenčí. Výhonky řežeme tak, aby ve středu byly nejvyšší a směrem k okraji korunky kratší. Po tomto seříznutí však keř rychle vyžene dlouhé mladé výhony z báze, které musíme včas zkrátit, aby se co nejnižší rozdělily. Současně se zmlazovacím řezem je třeba pohnojit půdu pod keřem a přiměřeně zavlažovat.

Jehličnaté a stále zelené keře neřežeme vůbec. Pokud se stane, že některé jedince vytvoří pár dlouhých výhonků na úkor hustoty (keřovité jalovce), zkrátíme je na jaře před rašením. Nízké jehličnaté dřeviny formujeme zaštipováním mladých výhonků, aby příliš nevyrostla, ale zhoustly. Suché větvičky odstraňujeme průběžně.

Vaše komentáře:

Přidejte komentář


*


Pin It on Pinterest

Share This